Stárnutí populace v oblasti Skandinávie

Kateřina Pácalová

Bakalářská práce

Population ageing in Scandinavia

Anotace:

Demografické stárnutí je dlouhodobě sledovaným jevem. Na své důležitosti nabral začátkem 20. století, kdy se stárnutí začalo vnímat jako celospolečenský jev, který ovlivňuje rozpočty států a dotýká se spousty ekonomických a demografických faktorů. Tématem bakalářské práce je podrobnější pohled na situaci stárnutí obyvatel v oblasti Skandinávie se zapojením skandinávského státu blahobytu. Přibývání osob v důchodovém věku je nutno vnímat jako komplexní problém, jehož trend lze dlouhodobě sledovat díky datům a pomocí příslušných ukazatelů. Co se týče jednotlivých důchodových systémů, které se přímo pojí se stárnutím populace, mají odlišnou podobu, stojí na různých principech a je nutné je přizpůsobovat právě trendu populačního stárnutí. Jen tak je možné udržet sociální stát a uspokojovat potřeby seniorů na důstojné úrovni. Skandinávský model je často považovaný za velice funkční sociální systém, který je efektivní a nabízí vysokou životní úroveň. Je ale tak odlišný a mimořádný, že ustojí i budoucí nárůst poprodukční složky obyvatel? Práce klade důraz na demografické ukazatele spojené se stárnutím, aktivně se jimi snaží nastínit budoucí vývoj věkového rozložení populace a dokázat negativní dopad na důchodové a sociální systémy. Míra dopadu je ovlivněna danou populační politikou a sociálním státem, podle kterých funguje skandinávský model v severských oblastech. Mezi tyto oblasti patří Norsko, Švédsko a Dánsko, díky největším demografickým, geografickým a historickým podobnostem. Skandinávie, která patří celkově mezi velmi vyspělé oblasti s nadprůměrnou úrovní života a velmi dlouhou nadějí na dožití, se tedy stejně jako zbytek Evropy potýká s přibývajícími počty seniorů a se zvyšováním počtu poproduktivních obyvatel. Mají však lépe zajištěnou udržitelnost důchodových systému a sociálního státu? Nebo se řítí do podobné situace jako ČR a zbytek Evropy? Cílem bakalářské práce je skrze demografické ukazatele popsat a porovnat vývoj stárnutí, zhodnotit efektivnost a intenzitu poskytované sociální podpory ve vybraných zemích Skandinávie a nastínit budoucí výzvy pro systém skandinávského sociálního státu. V neposlední řadě také usiluje o porovnání systému se systémem v České republice a o navržení případné inspirace převzaté od severských států.

Abstract:

Demographic ageing is a long-standing phenomenon. It gained prominence in the early 20th century when ageing began to be perceived as a society-wide phenomenon affecting national budgets and affecting many economic and demographic factors. The topic of this bachelor thesis is a closer look at the situation of ageing in the Scandinavian region with the involvement of the Scandinavian welfare state. The increase in the number of people of retirement age must be seen as a complex problem, the trend of which can be monitored over the long term with data and relevant indicators. The individual pension systems, which are directly linked to population ageing, have different forms and principles and need to be adapted to the ageing trend. This is the only way to maintain the welfare state and meet the needs of the elderly at a decent level. The Scandinavian model is often regarded as a very functional social system that is efficient and offers a high standard of living. But is it so different and exceptional that it will be able to cope with a future increase in the post-retirement population? This paper emphasises demographic indicators associated with ageing, actively tries to outline the future evolution of the age distribution of the population and tries to prove the negative impact on pension and social systems. The population policy and welfare state under which the Scandinavian model operates influence the degree of impact. These areas include Norway, Sweden, and Denmark due to the most significant demographic, geographical and historical similarities. Scandinavia, which is generally a highly developed region with an above-average standard of living and a very long life expectancy, is, therefore, like the rest of Europe, facing a growing elderly population and a growing post-retirement population. But do they have a better guarantee of the sustainability of their pension systems and the welfare state? Or are they sliding into a similar situation as the Czech Republic and the rest of Europe? This bachelor thesis aims to describe and compare the development of ageing through demographic indicators, assess the effectiveness and intensity of the social support provided in selected Scandinavian countries, and outline future challenges for the Scandinavian welfare state system. Last but not least, to compare the system with the Czech one and to suggest possible inspiration from the Nordic countries.

Klíčová slova

Skandinávie, stárnutí, stát blahobytu

Keywords

Scandinavia, ageing, welfare state

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 7. 5. 2022

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 13. 6. 2022
• Vedoucí: Martina Šimková
• Oponent: Jana Vrabcová

Vysoká škola ekonomická v Praze

Bakalářský studijní program / obor:
Kvantitativní metody v ekonomice / Sociálně ekonomická demografie