Diktatura proletariátu. Jak přišel Marx ke svému proletariátu a proletariát ke svému Marxovi.

Mgr. Pavel Lukeš, Ph.D.

Disertační práce

Dictatorship of the Proletariat. How got Marx down to his proletariat and how got the proletariat down to Marx.

Anotace:

Název předkládané práce je „Diktatura proletariátu. Jak přišel Marx ke svému proletariátu a proletariát ke svému Marxovi“. Zabývá se neobvyklým konceptem vlády, který byl vypracován Karlem Marxem v různých spisech převážně z padesátých a sedmdesátých let devatenáctého století. Pokouší se představit, jak Marx tento koncept chápe, určit jeho místo v celém díle a ukázat význam diktatury proletariátu pro pozdější marxisty. Především se ale tato práce snaží rekonstruovat duchovní zdroj tohoto v dějinách ojedinělého projektu. Ona jedinečnost je dána třemi různými skutečnostmi. Za prvé se jedná o do té doby nevídanou diktaturu širokého kolektivu, dokonce většiny nad menšinou. Neexistuje tady od počátku nebezpečí, že na sebe ve jménu této většiny strhne moc nějaká malá skupina? Za druhé má ona většina sestávat z proletariátu. Jeho žalostná ekonomická, sociální a politická situace se v polovině devatenáctého století vymyká jakémukoliv popisu. Bylo za těchto okolností realistické očekávat, že ještě neemancipovaná masa získá revolucí takřka přes noc kompetence vládnout? Nestane se jen nástrojem v rukou svých vůdců? Za třetí byl už od antiky pojem „diktatura“ chápán jako výjimečný stav. Jednalo se o formu vlády, která obdržela mimořádné pravomoci, které jsou vázány na splnění konkrétního úkolu – například obrana před vnějším nepřítelem. Po splnění tohoto úkolu se diktatura stane přebytečnou. Úloha diktatury proletariátu spočívá v přípravě přechodu k beztřídní společnosti. Nenarůstá při tak vágně formulovaném úkolu nebezpečí, že držitelé moci upadnou v pokušení si ji pro sebe ponechat? Ve svém první části dokumentuje předkládaná práce význam pojmů „diktatura“ a „proletariát“ od jejich prvního výskytu až do poloviny devatenáctého století. Na základě encyklopedií a novin se snaží vystihnout dobový jazykový úzus. Konečně také ukazuje, jak jsou oba termíny používány Marxem a co chápal jejich spojením do pojmu „diktatura proletariátu“. Tento koncept vlády je u Marxe součástí jeho teorie proletářské revoluce. Stanovil přitom jisté podmínky, které jsou nutné k tomu, aby se taková revoluce mohla podařit. Druhý díl práce se zabývá stavem německé společnosti v devatenáctém století, aby empiricky ukázal, že stanovené podmínky naplněny nebyly. A samotný Marx si toho v průběhu času patrně musel, přinejmenším však mohl všimnout. Proč se přesto nepokusil o korekci své teorie, se snaží vysvětlit třetí a nejdůležitější díl předkládané práce. Ukazuje, jak Marx ke svému proletariátu skutečně přišel. Ve stručnosti se to dá popsat následovně: Jako mladohegelián snil o nejradikálnější revoluci v dějinách. Ta nemá jen nahradit jeden režim druhým, nýbrž odstranit stát jako takový. Ne vyměnit jednu elitu za jinou, ale etablovat beztřídní společnost. Subjektem takové revoluce může být jen někdo, jehož absolutní radikalita je zakotvena v jeho beznadějné životní situaci. V tomto bodě naráží na proletariát, který v jeho teorii nebyl cílem, nýbrž prostředkem. Čtvrtý díl se zabývá reálnými dějinami diktatury proletariátu a popisuje, jak se dá „provést dělnická revoluce v zemi bez průmyslu“ (Gasset). Tím je míněna paradoxní situace, že místo ve vyspělých zemích Západní Evropy, jak to předpokládal Marx, proběhla revoluce v především agrárních zemích, jako byly Rusko nebo Čína. V tomto smyslu se práce snaží vysvětlit katastrofy, kterými si prošly komunistické země, skutečností, že jejich nová společnost byla budována na sociálním tekutém písku.

Abstract:

This doctoral thesis is called „Dictatorship of the Proletariat. How got Marx down to his proletariat and how got the proletariat down to Marx“. It deals with an extraordinary concept of the ruling class, which was worked out in different steps mostly during the 1850ies and 1870ies. It tries to reconstruct what Marx meant with this concept, to evaluate its significance in his complete works and to show the importance of the dictatorship of the proletariat for the Marxists to come. The focus of my thesis concentrates mainly on understanding the intellec-tual sources of Marx´s unique abstract. Its uniqueness bases on three different facts. First, it shows the dictatorship of a broadly based collective, the rule of the majority over the minority actually, which never existed before. Don´t you run the risk of a small group trying to usurp the power in the name of the majority from the very first? Second, this majority should consist of proletarians. Their miserable economic, social and political situ-ation in the middle of the nineteenth century defies description. Could it be realis-tically expected against this background that this not yet emancipated populace would acquire the necessary competence to run a country by a revolution over-night? Won´t they be at the mercy of their leaders? Third, since ancient times dic-tatorship signifies a state of emergency. A government which has obtained excep-tional power, which are bound to concrete duties- defence against enemies from outside. By solving this task, the dictatorship redundancies itself. The task of a dictatorship of the proletariat is to prepare the ground for a classless society. With such a vaguely phrased aim, isn´t there a growing danger of the rulers being at-tempted never to share their power? In its first part my thesis deals with the concepts of dictatorship and proletariat and how they were understood in the course of time, up to the first half of the nineteenth century. On the basis of encyclopaedias and newspapers of former times it wants to illustrate the usage of these terms in those days. Eventually, it shows in which sense Marx used both terms and what he conceived as the dicta-torship of the proletariat. The concept of the ruling class is part of Marx´s theory of the proletarian revo-lution. To make such a revolution work, Marx stated certain necessary conditions. The second part of my thesis deals with the state of the German society in the middle of the nineteenth century to show empirically that the postulated condi-tions were not fulfilled. And Marx must have been aware of that in the course of time, at least he must have been able to see it. The third and most important part of my thesis tries to explain why he didn´t ad-just his theory, however. It points out how Marx had really come to his proletariat. In short it can be described like that: As a follower of the early Hegel, Marx dreamt of the most radical revolution in history. It shouldn´t replace one regime by another, but abolish the state itself. Not substitute one elite by another, but es-tablish a classless society. The medium of such a revolution can only be somebody whose absolute radicalness is tied to their hopeless situation. There he came across the proletariat, which in his theory was not the aim but the means. The fourth part looks into the real history of the dictatorship of the proletariat and describes how to organize a revolution of workers in an agrarian country. That brings up the paradox situation why the revolutions took place in agricultural dominated countries like Russia or China instead of highly developed countries of Western Europe, as Marx presumed. To this effect my thesis tries to explain the catastrophes communist countries had to struggle with because they built their new society on social quicksand.

Klíčová slova

Diktatura, proletariát, diktatura proletariátu, „Kapitál“, dělnické hnutí, sociální dějiny Německa v 19. století, marxismus, marxismus-leninismus, Karl Marx, Friedrich Engels, Georg Wilhelm Friedrich Hegel. Dictatorship, Dictatorship of the Proletariat, „Capital“, Labour movement, Social history of Germany in 19th century, Marxism, Marxism-Leninism, Georg Wilhelm Friedrich Hegel.

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 4. 2. 2015

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 14. 9. 2015
• Vedoucí: prof. PhDr. Jan Zouhar, CSc.
• Oponent: prof. Miloš Havelka, CSc., doc. Erika Lalíková, PhD.

Masarykova univerzita

Filozofická fakulta

Doktorský studijní program / obor:
Filozofie (čtyřleté) / Filozofie