The Sustainability of Government Deficits: Old Vs. New Europe

Tomáš Plocek

Diplomová práce

Anotace:

Tato práce se zabývá udržitelností státního dluhu ve světle současné finanční a dluhové krize. První kapitola pojednává o fiskální politice. Definuje, že krátkodobě je fiskální politika udržitelná, když je stát schopen prodat emisi státních dluhopisů. Ve středně a dlouhodobém horizontu je fiskální politika udržitelná, pokud neroste poměr dluhu a HDP. Tato kapitola se zabývá i různými druhy fiskální politiky, které mohou vést ke stabilizaci fiskální politiky. Druhá kapitola se zabývá fiskální politikou v Evropské unii a porovnává pozici starých a nových členských zemí. Obšírněji se zabývá situací některých států v problémech, například Řecka a Maďarska. Druhá kapitola zároveň slouží jako odrazový můstek pro třetí kapitolu. Ve třetí kapitole je představen empirický model, který se snaží vysvětlit rozdíly v úrokových mírách na dlouhodobé státní dluhopisy. Model analyzuje tři skupiny evropských zemí: "starou Evropu", "novou Evropu" a celou Evropu. Závěry se opírají zejména o tři modely. Za prvé je to analýza nejmenších čtverců, která vysvětluje úrokové míry. Za druhé je to regresní analýza panelových dat (pevné efekty). Za třetí je to regresní analýza panelových dat (pevné efekty) vysvětlující pohyb úrokových měr pomocí pohybu vysvětlujících proměnných. Na základě výsledků modelů lze dojít k závěru, že trhy v minulosti vnímaly země staré Evropy jako více méně bezrizikovou zónu. Bezriziková úroková míra je totiž klíčová pro vysvětlení úrokových měr v zemích staré Evropy. Naopak v nové Evropě je nejdůležitější růst HDP a stav běžného účtu platební bilance. Hlavní doporučení pro fiskální politiku v nové Evropě, vycházející z celé práce, je, že vzhledem k tomu, jak je pro udržitelnost fiskální politiky důležitý růst HDP, měla by se fiskální politika přispůsobit tomu, že růst HDP je velmi volatilní, a její tvůrci by měli tvořit politiku, která by měla být udržitelná i dlouhodobě a v dobách recese. Politici v zemích nové Evropy by měli počítat s tím, že vzhledem k současným probémům pravděpodobně trhy přestanou nebo již přestaly vnímat všechny dluhopisy vydané ve staré Evropě jako nízkorizikové či bezrizikové aktivum. Státy s problematickou fiskální politikou proto musí počítat růstem úrokových měr.

Abstract:

This work analyses fiscal sustainability and position of old and new members of EU and offers some fiscal policy implications to deal with debt reduction in the aftermath of the current fiscal crisis in the EU. Fiscal policy of Old European countries is different from fiscal policy of the new members. Due to different historical development New European members have lower debt and lower GDP per capita. Many policymakers in New Europe tried to increase GDP of their countries by generating government deficits. On the other hand Old European countries are already having large debts and current fiscal crisis is one result of this fact. The recent fiscal crisis in Europe raised the question what is sustainable fiscal policy and how to achieve it. Sustainability of the policy can be divided into three groups: short term, medium term, and long term. In short term, fiscal policy is sustainable, when government is able to issue and sell government bonds. Otherwise it defaults. In medium term, fiscal policy is sustainable when debt to GDP ratio is constant or decreasing. Situation in long term is very similar to situation in medium term. The difference is in time. Long term fiscal policy is sustainable if debt to GDP ratio converges to some finite number. All the definitions are problematic and problem arises basically from fact that variables that are part of the definitions are volatile. Fiscal policy that might seem to be sustainable in times of economic expansion may become unsustainable even in short time. Exactly this thing happened in Ireland. Ireland shows another problem of sustainability definitions. The problem is that private debt can increase public debt and even threaten its sustainability. Many countries were saving their financial sector which was very expensive and this practice is increased the debt in those countries very fast. Probably the most important indicator of fiscal sustainability is interest rate on government bonds. Reason is that price of the bonds is based on different risks that are in the assets. Countries with sustainable fiscal policy are paying lower interests than countries with unsustainable. This is reason why we tried to explain variation of interest rate on 10 years government bonds by empirical models. Two models were based on fixed effects panel data estimations and one model was based on ordinary least squares model. The panel data model showed that there was and still is huge difference between Old European and New European countries. Old Europe was viewed by markets as one segment which is relatively risk free. This lead to situation, that most important factor driving interest rates in Old Europe is the risk free rate on the German bonds. On the other hand, interest rates in New European countries are influenced by many more indicators. Most important indicator in New Europe is GDP growth and sustainability of foreign exchange reserves. Based on results of the model we came to conclusion that there is high chance that markets will start to differ among Old European countries and this could lead to increase of interest rates in some Old EU members, a conclusion which is to some degree being verified by the increased spreads between German government bonds on one hand, and Italian and Spanish bonds on the other hand in the first few weeks of August 2011. Our conclusions also suggest that the position of New Europe may stand similar in current situation. If it is true policymakers may try to adapt policy of New European countries to increase its sustainability and improve the key variables. The conclusions from this work bring several policy recommendations for improving the fiscal sustainability in Europe. First and probably the most important recommendation to fiscal policy is that policymakers should not underestimate the indicators of fiscal sustainability, which was a common practice in recent history. Countries with high GDP growth were generating large deficits and debt to GDP ratio wa

Abstract:

s constant. Problem is that in recession indicators that were influencing interest rate changed and fiscal policy become unsustainable in many cases. Conclusion for fiscal policy is that policymakers should run responsible fiscal policy in good times to avoid troubles in bad times. Governments should also understand full price of deficits, because increased deficits also increase interest rate that governments have to pay on existing debt.

Klíčová slova

Fiskální politika, Evropská Unie, Dluhová krize

Keywords

Fiscal Policy, Debt Crisis, European Union

Jazyk práce: angličtina

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 13. 10. 2010

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 23. 9. 2011
• Vedoucí: Petar Valeriev Stankov
• Oponent: Pavel Potužák

Vysoká škola ekonomická v Praze

Magisterský studijní program / obor:
Ekonomika a management / International Business - Central European Business Realities