Stereotypy o sociálním pracovníkovi u obyvatel Táborska

Michaela BENDOVÁ

Bakalářská práce

Stereotypes about social worker on the basis of inhabitans of Tábor

Anotace:

Bakalářská práce se zabývá stereotypy o sociálním pracovníkovi u obyvatel Táborska. V teoretické části jsou vymezeny faktory, které ovlivňují vnímaní veřejnosti a to zejména postoje, stereotypy a předsudky. Dále popisuje pojem sociální práce, její profesionalitu, hodnoty, pomoc a kontrolu. Zaměřuje se na vztah mezi sociální prací a masovými médii. Média dokáží přimět publikum ke změně chování a ovlivnit tak uspořádání společnosti. V jedné z kapitol je blíže představen sociální pracovník, především jeho kompetence, role a pravomoc. Sociální pracovník napomáhá prezentaci sociální práce a zaujímá v ní různé role. Se sociální prací souvisí stereotypy, které se vyskytují všude kolem nás a jsou běžnou součástí našeho života. Stereotypy jsou však zdrojem k utváření předsudků, kterých je v naší společnosti nespočetně mnoho. Cílem práce je zjistit, jakým způsobem je stereotypizován sociální pracovník obyvateli Táborska. Jinak řečeno zmapovat pohled obyvatel na sociální pracovníky a zjistit, jaký stereotypy u nich převládají. Prostřednictvím kvantitativního výzkumu bylo provedeno výzkumné šetření, v rámci něhož byla použita metoda dotazování za pomoci sémantického diferenciálu. Pro splnění práce byly stanoveny dvě výzkumné otázky: VO1: Na jakých demografických faktorech závisí vnímání sociálních pracovníků veřejností? VO2: Jaké jsou zdroje negativního vnímání sociálního pracovníka veřejností? K výše uvedeným otázkám byly zvoleny následující hypotézy: H1: Ženy vnímají sociálního pracovníka pozitivněji než muži. H2: S rostoucím vzděláním roste pozitivní vnímání stereotypů sociálního pracovníka. H3: Osoby, které zažily přímý kontakt se sociálním pracovníkem, na něj mají pozitivnější názor. Výzkumný soubor celkem představuje 309 obyvatel Táborska, kteří spadají do věkové skupiny 15 35 let. Konkrétně se jednalo o 309 respondentů žijících v okrese Tábor. Získaná data byla zpracována pomocí popisné statistiky v programu MS Excel a testování hypotéz proběhlo v programu SPSS, metodou t-testu a korelace. Vlastnosti, které přisoudili respondenti sociálnímu pracovníkovi, byly vymezeny pomocí sémantického diferenciálu. Svoje mínění o daném objektu zaznamenávali výběrem určitého bodu na škále od jedné do sedmi, kde jsou krajní body tvořeny dvojicí adjektiv protikladného významu. Z výsledku výzkumného šetření vyplynula následující zjištění. U první hypotézy byl zachycen statisticky významný vztah u vlastností pečlivý nedbalý, hodný zlý, zodpovědný nezodpovědný, přátelský nepřátelský, silná osobnost slabá osobnost, ochotný sobecký a vyrovnaný nevyrovnaný. Výzkum ukazuje, konkrétně průměry z t-testu, že u těchto vlastností ženy vnímají sociálního pracovníka pozitivněji než muži. Ve druhé hypotéze je testováno, zda s rostoucím vzděláním roste pozitivní vnímání sociálního pracovníka. Test prokázal, že čím vyšší mají lidé vzdělání, tím více si myslí, že jsou sociální pracovníci nedoceněni, důležití a mají silnou osobností. U třetí hypotézy byl zjištěn signifikantní vztah u vlastností zodpovědný nezodpovědný, přátelský nepřátelský, ochotný sobecký, vyrovnaný nevyrovnaný a nedoceněný doceněný. Z výsledků z t-testu je vidět, že lidé s vlastní zkušeností mají pozitivnější názor na sociální pracovníky než lidé, kteří mají zkušenost zprostředkovanou, z médií nebo žádnou. Výsledky výzkumu této bakalářské práce mohou sloužit jako zdroj informací pro veřejnost a mohly by zajímat sociální pracovníky z okresu Tábor. Pro snížení výskytu stereotypů, bych navrhovala vytvoření kampaně, kde bude veřejnost obeznámena s profesí sociálního pracovník

Abstract:

This bachelor thesis deals with stereotypes of social worker at the residents of region Táborsko. In theoretical part, factors which influence public perception, especially their attitudes, stereotypes and prejudices are defined. Thesis further describes conception social work as such, its professionality, values, help and control. It focuses on the relationship between social work and mass media. Media have the power to influence its audience to different behavior and thus have impact on reorganization of society. In one of the chapters the social worker is closely introduced. Especially his competences, roles and authority. Social worker helps to represent social work and takes different roles in it. With social work stereotypes are deeply wedded which occur everywhere around us and are ordinary part of our lives. However stereotypes are sources of creating prejudices of which is in our society countless. Goal of this work is to find out how is the social worker stereotyped at the residents of region Táborsko. In other words goal is to explore opinion of inhabitants about social worker and analyze which stereotypes are represented the most. With quantitative research the research survey was implemented. Within this research the questioning method was used with semantic differential. For fulfillment of the work, two research questions were set: VO1: On which demographical factors depend the public perception of social workers? VO2: What are the sources of negative public perception of social worker? Following hypotheses were set toward above- mentioned questions: H1: Women perceive social worker more positive than men. H2: The higher education person has the more positive is stereotype perception of social worker. H3: People who experienced direct contact with social worker have more positive opinion of him. The research sample represents overall 309 inhabitants of region Táborsko. These representatives belongs to age group of 15 35 years. Concretely, it comprises of 309 respondents who live in region Táborsko. Collected data were analyzed by descriptive statistics in MS Excel programme. Testing of hypothesis was realized in the programme SPSS with method t-test and correlation. Characteristics, given to social worker by respondent, were defined by semantic differential. Respondents noted their opinion about particular object by choosing the mark on scale from one to seven. Endpoints were defined by pair of contradictory adjectives. From results of research survey the findings are following. For the first hypothesis significant statistic relation were found at human characteristics: careful careless, kind evil, responsible irresponsible, friendly unfriendly, strong personality weak personality, willing selfish, even tempered unsettled. Research shows, concretely average from the t-test, that at these characteristics women perceive social worker more positive than men. For the second hypothesis was tested whether with growing education the positive perception of social worker grows as well. Test demonstrates that the more people are educated the more they think that social workers are priceless, important and they have strong personality. Last but not least, for the third hypothesis significant relation was found at characteristics responsible irresponsible, friendly unfriendly, willing selfish, even tempered unsettled and unrecognized appreciated. From outcome of t-test it can be seen that people with own experience with social worker have more positive opinion than people whose experience is derived from media or they have none. Results from research of this bachelor thesis may be used as a source of information for public and also may interest social workers from Tábor region. To limit the occurrence of stereotypes I would recommend to create campaign where the public will be familiarized with profession of social worker.

Klíčová slova

Masová média, postoje, sociální práce, sociální pracovník, stereotypy

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 2. 5. 2016

Zveřejnit od: 2. 5. 2016

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: doc. PhDr. Bc. Alena Kajanová, Ph.D.

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

Zdravotně sociální fakulta

Bakalářský studijní program / obor:
Sociální politika a sociální práce / Sociální práce ve veřejné správě