Konfucianismus v období dynastií Han, Wei a Západních Jin

Mgr. et Mgr. Dušan Vávra, Ph.D.

Disertační práce

Confucianism in the Han, Wei, and Western Jin dynasties period

Anotace:

Práce zkoumá vývoj a proměny konfucianismu v období dynastií Han, Wei a Západních Jin. Kritice je podroben tradiční přístup ke konfucianismu jako filozofii a navržen je alternativní přístup. Práce obhajuje názor, že pojem konfucianismus nemůže být konstruován pouze na základě svého doktrinálního obsahu (filozofie); přehlížen nesmí být institucionální charakter konfucianismu. Vývoj konfucianismu je dále sledován na pozadí starověkých náboženských a politických tradic Číny a je interpretován jako racionalizace starších náboženských představ. V době dynastie Han došlo ve vývoji konfucianismu k zásadnímu zvratu - konfucianismus se stal oficiální státní doktrínou. Tento vývoj je zkoumán ve dvou základních směrech: 1) vývoj státem sponzorovaných vzdělávacích institucí, 2) proměňující se pojetí konfuciánského vzdělance. Zahrnuto je studium vývoje kanonické exegeze a proměňující se role základních konfuciánských hodnot. Po pádu dynastie Han došlo k uvolnění vazby mezi konfuciány a státem, elitní kultura se stala převážně privátní záležitostí. Tento vývoj byl tradičně interpretován jako odklon od konfucianismu k taoistickým textům a tradicím orientovaným více na jednotlivce. V protikladu k tomuto tradičnímu pohledu dizertační práce zdůrazňuje kontinuitu ve vývoji čínské kultury mezi dynastiemi Han a Wei-Jin. Práce obhajuje názor, že příslušníci vzdělané elity byli stále součástí široce pojatého konfuciánského kulturního projektu, přinejmenším pokud šlo o jejich sociální a politické role. Fakt, že zároveň projevovali hluboký zájem o četbu a výklad starověkých taoistických textů, není v rozporu s tímto základním obrazem. Práce ukazuje, že čínská kultura ve zkoumané době byla plně konfucianizována a taoistické texty byly čteny uvnitř konfuciánského rámce.

Abstract:

The dissertation analyses development and transformations of Confucianism in the period of Han, Wei, and Western Jin dynasties. Traditional view of Confucianism as philosophy is criticized and alternative approach is offered. It is stressed that the concept of Confucianism can be constructed not only on the basis of its doctrine – its character as institution must not be overlooked. The development of Confucianism is further viewed against the background of ancient religious and political traditions of China and interpreted as a rationalization of older religious views. During the Han dynasty a major change occurred in the field of Confucianism – it became the official doctrine of the state. This development is studied along two main lines – development of state sponsored educational institutions and the transforming concept of Confucian gentleman. Analyses of the development of Confucian canon’s exegesis and changing role of Confucian values are included. After the fall of Han Dynasty the bond between Confucians and the state institutions weakened, the elite culture became primarily a private matter. This development has traditionally been interpreted as diversion from Confucianism to more individually oriented Taoist texts and traditions. Contrary to the traditional view the dissertation stresses continuity in the development of Chinese culture between Han and Wei-Jin dynasties. It is argued that the members of the educated elite were still part of the larger Confucian cultural project, at least as far as their social and political roles were concerned. The fact they showed profound interest in reading and interpretation of ancient Taoist texts does not contradict this general picture. It is shown the Chinese culture at that time was fully confucianized and Taoist texts were studied within Confucian framework.

Klíčová slova

konfucianismus, Confucianism, starověká Čína, ancient China, raně středověká Čína, early medieval China, koncept vzdělance, concept of the scholar, exegeze, exegesis, společnost, society, politika, politics, taoismus, Taoism, čínská filozofie, Chinese philosophy, náboženství Číny, Chinese religions

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 23. 9. 2009

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 30. 9. 2009
• Vedoucí: doc. PhDr. Olga Lomová, CSc.
• Oponent: Mgr. David Uher, Ph.D., prof. Mgr. Jana Benická, Ph.D.

Masarykova univerzita

Filozofická fakulta

Doktorský studijní program / obor:
Filozofie / Religionistika