Římská silniční síť v době pozdní republiky a počátků císařství (1. stol. př. n. l. - 1. stol. n. l.)

Veronika IZÁKOVÁ

Bakalářská práce

Roman road network at the time of the Principate

Anotace:

Tato bakalářská práce se zabývá problematikou římské silniční sítě v době pozdní republiky a počátků císařství, konkrétně v rozmezí 1. století př. n. l. - 1. století n. l. První část pojednává o silniční síti jako celkovém systému. Silnice jsou zkoumány ve fyzicko-geografickém a socioekonomickém kontextu. Snaží se přiblížit, jak výstavbu silnic ovlivňovaly přírodní podmínky či jaké determinanty měly vliv na jejich rozmístění. Zmiňuje i technickou výstavbu silnic a jejich administrativní členění. Druhá část se věnuje dopravě na silnicích, dopravním prostředkům, účelům cestování, systému curcus publicus a doprovodným zařízením. V poslední části nelze opomenout tehdejší římskou kartografii. Kapitola se věnuje římským itinerářům a mapám, pomůckám k orientaci a pohybu v terénu a geografické práci Marka Agrippy, který je autorem mnoha geografických měření a slavné Agrippovy mapy světa. Pro toto období máme zachováno velké množství pramenů. Důležité informace nám může poskytnout například dílo římského historika Cassia Dia Římské dějiny, Dějiny od Tita Livia nebo Zrod římského impéria od Appiána. Práce také hodně čerpá z encyklopedického díla Přírodopis od Plinia Staršího a ze Strabónova Zeměpisu. Detaily o cestování můžeme hledat i v pramenech osobní povahy, tedy v korespondenci. Zde se lze dozvědět, kam a proč se autoři dopisů vydávali nebo jaký způsob cestování zvolili. Jedním z těchto pramenů jsou Listy přátelům od Marka Tullia Cicerona, dále je možné využít Dopisy Plinia Mladšího nebo korespondenci Seneky. Při bádání nelze opomenout ani krásnou literaturu. V tomto případě je vhodná Horatiova báseň Cesta do Brundisia nebo básnická sbírka Silvae, ve které popisuje stavbu silnice Via Domitia.

Abstract:

This thesis deals with the topic of Roman road network at the time of late republic and the beginning of the empire and it covers mostly the period from 1st century BC to 1st century AD. It tries to look closely to the roman roads as the phenomenon of the ancient world. It captures the complex system, travel infrastructure with its typical features and connection with interests of Roman Empire. It also tries to think about the roads as the part of physical-geography and socioeconomic space and how they can influence each other. The thesis consist of three main chapters. The first chapter analyses how natural conditions and economic can affect the deployment and the density of the roads. It contains the different types of roads according to their physical appearance. It covers also the building of the road and the most important routes. It is important to connect the historical facts with the knowledge of geography, geomorphology and travel geography. The second part shows the movement on the roads focusing on travellers, vehicles, main travel destinations, the purposes of travelling and the roman transport system, curcus publicus. The last chapter refers to maps, itineraries and geographical work in the Roman Empire.

Klíčová slova

Římská říše, římské silnice, curcus publicus, římská kartografie, římské itineráře, Marcus Agrippa

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 7. 5. 2020

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 23. 6. 2020
• Vedoucí: PhDr. Ivana Koucká

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI

Přírodovědecká fakulta

Bakalářský studijní program / obor:
Geografie / Geografie - Historie